Západní pobřeží jižní Afriky podléhá vlivu Benguelského proudu. Tento obzvláště studený proud vzniká na jihu Atlantského oceánu, je ovlivněn polárními vodami a proudí z jihu na sever podél pobřeží Jižní Afriky a Namibie. S Benguelským proudem je spojen fenomén „Upwelling“. Upwelling vzniká působením JV-větrů převládajících na západním pobřeží jižní Afriky. Tyto větry táhnou obrovskou rychlostí přes pevninu a tlačí před sebou vrchní teplé vody hladiny moře směrem pryč od pevniny. Přitom je povrchová voda nahrazována chladnými vodami až z hloubky minimálně 200 m. V těchto hlubinách – kam neproniknou sluneční paprsky -, probíhá velké možství biologických procesů, při kterých se organický materiál přeměňuje za pomocí bakterií a plísní na živiny.

Na obrázku vidítě proces Upwelling.
Hluboké vody oceánu jsou mnohem studenější a bohatší na živiny, než jsou povrchové vody. Jakmile se dostanou na povrch, využije je rostlinný plankton k fotosyntéze, přičemž sluneční energie přemění minerální látky na biologickou biomasu - živou hmotu, která představuje obživu pro jiné organismy. Fotosyntéza je základ každého potravního řetězce a tedy důležitá pro vznik života.

Benguelský proud je extrémně rychle proudící mořský proud a Upwelling u namibiiského pobřeží patří k nejsilnějším na světě. Namibiiské vody jsou velice bohaté na ryby, jelikož zde vzniká obrovské množství biomasy a tím pádem je zde dostatečné množství obživy. Bez tohoto procesu by již dávno nebylo ve vodě pro ryby dostatek potravy.

Následující satelitní snímek A zobrazuje studený proces Upwelling u namibiiského pobřeží. Čím je voda studenější, tím tmavší (až černé) se proudy zdají. U Lüderitzbucht je viditelná obzvláště velká oblast Upwelling. Při mimořádně chladných obdobích může teplota povrchové vody klesnout až na pouhých 8 °C. Pokud porovnáme tento snímek s celkovým snímkem jižní Afriky (satelitní snímek B), je podle tmavé barvy zřejmé, že vody před Namibií mohou mít stejnou teplotu jako širý Atlantik.

Jelikož je voda jižního Atlantiku v blízkosti pólu studená a tím pádem má větší hustotu, klesá až na samotné mořské dno a nese s sebou do hlubin živiny. Tyto vody jsou během periodického a sezonního Upwellingu vytlačovány na povrch v oblasti namibiiského pobřeží.

Fakta ve zkratce:

• Benguelský proud patří ke geologicky nejstarším proudům na světě.
• Benguelský proud patří k nejsilnějším proudům.
• Mořský potravní řetězec v Bonguelském proudu je enormě protuktivní. Z toho vyplývá, že je zde vysoká koncentrace mořského organismu jako nikde jinde na světě.
• Benguelský proud teče paralelně s pobřežím jižní Afriky. Tato oblast je velice suchá, jelikož zde převládají JV-větry směrem od pobřeží a nenesou s sebou žádnou vláhu. Půda v této části Namibie je obzvláště vyprahlá.

Benguelský proud spolu s fenoménem Upwelling má velký vliv na přírodu a sociální vývoj pobřeží. Na přiloženém obrázku atlantského pobřeží jižní Afriky je viditělné, že je tato oblast jen ojediněle a velice řídce obydlena. Ve srovnání s hustě osídlenou Evropou zde dochází k minimálnímu znečišťování moře.

V důsledku malých srážek není na západním pobřeží Afriky téměř žádná orná půda a tím pádem se do moře nedostávají herbicidy ani jiná hnojiva, která farmáři používají. Řeky jsou zde pouze ojedinělé, v oblasti jsou minimální srážky. Většina řek, které tečou z vnitrozemí, jsou zavodněné pouze v období dešťů, pak vysychají. Některé slouží jako pitná voda pro obyvatele a jsou na nich stavěny hráze. Ve srovnání s Evropou můžeme znečištění moře v této oblasti považovat za bezvýznamné.

Na pobřeží Namibie a především v blízkosti Lüderitzbucht je rozšířený pouze rybolov a další zpracování ryb, není zde rozšířen žádný průmysl. Na této skutečnosti se ani v budoucnu nebude nic měnit, jelikož zdejší poušť nedovolí rozšíření průmyslu ani významnější zvýšení populace.

Benguelské vody, které se jako součást procesu Upwelling dostávají na povrch, pocházejí původně z jihu Atlantského oceánu, přesněji řečeno od Antarktisu a patří proto k nejčistším vodám na světě.

Na území pouště, která se táhne pobřežím Namibie, nedochází k žádnému znečišťování životního prostředí populací ani průmyslem. Jediné pobřeží, které bychom mohli srovnat s tím namibiiským, je pobřeží Chile. Pobřeží také lemuje poušť a Upwelling zajišťují vody Pacifiku. Bohužel vlivem jevu El Nino, došlo na chilském pobřeží v uplynulých letech k narušení biologické rovnováhy.

Stručně řečeno můžeme tedy říci: Benguelský ekosystém patří k nejčistším a nejméně narušeným mořským systémům na světě.

Prof. Alan T Critchley,
Multidisciplinary Research Centre,
University of Namibia